Telefonování, poněkud normální věc. To přece umí každý. Zvednete telefon a mluvíte jako normálně. Ne pro každého je to takové!
Zvoní mi telefon. Neznámé číslo. Co teď? Začne mi bušit srdce. Začnu se třást. V 90 % případů ten hovor nezvednu. Ať už to byl pracovník mé banky, doktorka či někdo známý koho nemám v kontaktech. Někdy i hovory s rodinou nedokážu zvednout.
A proč mi to dělá problém? U neznámých čísel je to to, že mám strach, že člověka špatně oslovím. Že nedokážu vycouvat z hovoru. Že se zavážu ke schůzce, na kterou nechci jít. Že mi ten člověk nebude rozumět. Že nepochopí, co chci říct.
S rodinou jsou ty důvody spíše, že nechci vzít telefon před jinými lidmi. Abych nerušila. Aby nikdo neslyšel, co si s rodinou říkám. A někdy prostě nechci s rodinou mluvit zrovna v tu chvíli. Zrovna jsem brečela nebo prostě nemám náladu.
Pokud mě chce někdo kontaktovat, musí poslat k hovoru ještě e-mail či SMS. Nejlépe mě kontaktovat jenom písemně. A to i při písemném odpovědi mi dělá problém odpovědět, že napíšu nějakou gramatickou chybu nebo někoho urazím něčím, co odepíšu. Proto i odpověď na komentáře nebo zprávy na instagramu mi trvá.
Máte taky takový strach z volání? Nebo jste ten typ, co miluje volání?
You choose peace or war?
www ремонт квартир